JUNIORKA SVÝM PŘÍZNIVCŮM A KLUBU MOC RADOSTI NEUDĚLALA
V prvním ohlédnutí za právě odehranou podzimní částí přinášíme rozhovor s trenérem juniorky Vladimírem Kocourkem. Ten po roční přestávce v létě převzal trenérské žezlo po odstupujícím Jiřím Cerhanovi. Staronového trenéra bohužel provázeli v podzimní části stejné problémy jako odstoupivšího předchůdce Cerhana. Velmi úzký kádr a soustavné problémy se sestavou. Podobnou situaci také zažíval trenér divizního týmu mužů Ján Kubík a tak není divu, že hráčská výpomoc z prvního týmu se za odehraných 12 kolo dala spočítat na prstech jedné ruky. Jak vnímal uplynulé období trenér juniorky a jak efektivně propojit vzájemnou spolupráci obou týmů dospělých, co vše zlepšit, nastínil v rozhovoru trenér Kocourek.
V souvislosti s konsolidací kádru u Béčka mužů všichni upírali naděje na právě končících devíti dorostencích. Realita byla podstatně jiná.
Trénování u B mužstva jsem vzal jako výpomoc po roční přestávce. Na úvodním tréninku jsem se ale dozvěděl, že mám k dispozici 12 hráčů (z toho 2 brankáře), Čmucha byl pracovně mimo republiku (k dispozici až od 5. října), dva hráči se dlouhodobě zranili. A od toho se to všechno odvíjelo.
Vzájemné propojení obou dospělých týmů, co se týče hráčské výpomoci, by mělo být samozřejmostí a ku prospěchu věci. Mně to tak ale nepřipadalo. Buď střídačka zela prázdnotou, nebo hráči pouze jen „seděli“ a za víkend si až na pár minut ani nezahráli. A naopak někdy měli v nohách v průběhu dvou dnů dvě utkání. To se nešlo lépe dohodnout?
Dohoda s A mužstvem probíhala podle možností a potřeby divizního celku a nebylo to vůbec lehké rozhodování. Komplikovalo to více aspektů, ale nejdůležitější roli v tom hrálo zranění hráčů obou týmů a ukončení činnosti čtyř dorostenců včetně Karla Kociána.
Do Obrataně se zpět vrátil Lukáš Vlach, do Košetic odešel Razima, skončil A. Hejda, jen velmi sporadicky vypomáhal ne zcela zdravý Hrnčíř a dlouhodobě se zranil R. Hejda. Nová a především prořídlá „mladá krev“ je plnohodnotně nahradit nedokázala.
Z přeřazených tří dorostenců – Nedělčev ukončil ze zdravotních důvodů činnost, Vácha je dlouhodobě zraněn, Kropáček nemohl ze studijních důvodů trénovat ani v pátek. Ostatní dorostenci byli v kádru A mužstva. Po jaru v juniorce skončil Hejda A., Hrnčíř, Hurda, Vlach, Razima. Když pak po ukončení činnosti dalších tří dorostenců z A kádru byl při souběhu utkání A a B mužstva chronický nedostatek hráčů (provázeno zraněním dalších hráčů v obou mužstvech, k tomu ukončení činnosti K. Kociána), musel jsem požádat některé z nich (u L. Nováku se to nepodařilo) o výpomoc a touto cestou bych jim chtěl jménem klubu poděkovat, že nám v této svízelné situaci byli ochotni pomoc.
Bývalí dorostenci hráli poměrně úspěšně divizní soutěž. V A třídě dospělých se tolik neprosazovali. To je takový výkonnostní rozdíl?
U přechodu z dorostu potřebují někteří hráči herní praxi v soutěži dospělých (což může trvat ½ až 1 rok). Někdo se aklimatizuje rychle, někomu to trvá déle a někdo se z výkonnostního hlediska musí ze soutěží i rozloučit.
Není za poklesem výkonnosti v soutěži dospělých také přípravná a tréninková činnost? Studium a zaměstnání určitě do tohoto procesu negativně zasahuje, na druhou stranu tento problém trápí všechny kluby a oddíly v České republice.
Tréninky se od září zúžily pouze na páteční termín především z důvodu zaměstnání a studia, což je pochopitelně málo. Na A třídu je ale potřeba trénovat určitě více.
Pouhá tři vítězství a tři remízy znamenají v průběžném hodnocení až 11. pozici, nejhorší za poslední léta. Ještě, že podobně klopýtá juniorka Havlíčkova Brodu, jinak by to vypadalo na sestup.
Mistrovské zápasy B mužstva odehrálo celkem 27 hráčů. Herně jsme podle mě a ohlasů z tisku a výboru propadli pouze se Světlou, Pohledem a Speřicemi. V zápasech s Bedřichovem, Třeští, Kamenicí, Štoky, Luky a Herálcem jsme vykazovali herní převahu, body jsme však ztratili z důvodu hrubých individuálních chyb jednotlivců, které bohužel skončily vždy brankami a které nám sebraly lepší bodovou bilanci. Se Světlou, Ledčí, Speřicemi, Luky a Herálcem jsem se potýkal s akutním nedostatkem hráčů, což se pak odrazilo pochopitelně na předvedeném výkonu. V těchto případech hraje, kdo přijde a nemůžeme tudíž od toho čekat zázraky.
Z mnoha stran slyším nářky, že takto pojatá juniorka nemá ze sportovního a ekonomického hlediska pro klub formátu Pelhřimova smysl. Dokonce někteří, možná oprávněně, volají po jejím zrušení. Jaký na to máte názor?
Úvahy o zrušení B mužstva jsou předčasné, ale pokud bude nedostatek hráčů, protože udržet ty stávající také není jednoduché, tak se o tom bude muset jednat. Juniorka má samozřejmě smysl v tom, že by měla především vycházet vstříc A mužstvu. Jeho hráči se zde mohou rozehrát po zranění, mohou zvyšovat herní praxi v případě menšího vytížení v divizi. Pro některé je to přestupní stanice i do prvního týmu.
Jestliže chcete těmto myšlenkám udělat přítrž a nechcete, aby to na konci jara se zrušením byla pravda, co se musí radikálně a především rychle pro jarní část změnit?
Doplnění kádru B mužstva je na jarní část žádoucí, ale to se vše odvíjí od kádru A mužstva.
Možná, že jste od svého předchůdce podrobné informace nebo z tisku či z jiných zdrojů, jak to u záložního týmu mužů chodí, dostal. Překvapilo vás něco jiného nebo jste podobné problémy očekával?
Jak to u rezervy mužů probíhá jsem samozřejmě věděl, překvapilo mě pouze to, že skončilo pět dorostenců, kteří trénovali s divizí mužů a záměr juniorky tím vzal částečně za své. Jinak bych chtěl poděkovat všem hráčům B mužstva, kteří to na podzim přes zmíněné těžkosti odehráli celkem se ctí, bohužel však ne bodově. Toho jsme si vědomi a vnímáme to jako neúspěch.
Připravil: Luboš Novák