TRENÉR JÁN KUBÍK SE PO VÍCE JAK TŘECH LETECH LOUČÍ S DIVIZÍ, ROZHODNĚ SE NEMÁ ZA CO STYDĚT
Asi nejnáročnější sezónu máte za sebou. Jak by jste ji zhodnotil?
Byla to sezóna nesmírně těžká, ale se šťastným koncem. Nakonec ji hodnotím jako dobrou, i když jsme tři kola před koncem hráli ještě o záchranu.
Tři kola před koncem vám hrozil reálný sestup. Nakonec z toho vzešla po třech vítězstvích v řadě šestá pozice. Druhé nejlepší umístění po postupu do divize. Kdyby se hrálo takto od začátku jara, nemuseli jste mít zbytečné sestupové starosti a tabulkové postavení mohlo být ještě o něco lepší?
To je možné, ale takhle mladý tým neudrží výkonnost dlouhodobě. Střídají se dobré a špatné výkony. Rozhoduje psychika hráčů a další faktory, např. zranění, škola, neúčast na tréninkových jednotkách, slabá výkonnst atd. A to nás vše ve velké míře bohužel ve druhé části postihlo.
Na podzim do složení obrany nepříjemně zasáhlo ukončení aktivní činnosti Karla Kociána, v jarní části ale absence hráčů gradovaly. Zranění, nemoce, vyloučení neustále kádr oslabovala. Byl to podle vás hlavní důvod pádu až na předposlední místo tabulky?
Ano, Kocián byl oporou mužstva. Jeho odchod byl obrovský problém nejen pro mě, ale i pro tým. Ovšem to horší nás teprve čekalo. V zimní přípravě se dlouhodobě zranil Kmoch s Machačem, po začátku jara Hložek a vyloučení Naniáše přišlo v tu nejnevhodnější chvíli. To jsou věci, které trenér může jen těžko ovlivnit a při tak úzkém kádru jaký jsem měl, není moc možností koho postavit. Proto jsme se dostali tak blízko k sestupu.
Už v zimní přípravě byla od vás slyšet kritika na tréninkovou účast svých svěřenců. Škola, zaměstnání má prostě v této době přednost. Na druhou stranu z jednoho pátečního tréninku se asi divize dlouho hrát nedá. Jak z toho ven?
Proto ten výkon celého mužstva byl tak slabý a pokud bude v týdnu trénovat pouze 8 -10 hráčů, či dokonce méně, divize tu za pár let nebude. Trénovanost je důležitá na udržení herního výkonu a je jedno jakou soutěž hrajete. Hlavní je podle mě zajistit dostatečnou účast na tréninku. To je základ, od toho se pak odvíjí vše ostatní.
Mnohým lidem vadilo, že jste stavěl do hry svého staršího syna na úkor jiných hráčů. Pozice trenér a syn v jednom týmu je vždy choulostivá a bedlivě sledovaná. Co by jste vzkázal v tomto případě svým kritikům?
Ano, ale nikdy jsem ho nestavěl na úkor lepších hráčů. Buď hrál, když hráči byli zraněni, nebo na 10 – 20 minut. Když to vezmu zpátky, tak moc šancí jsem mu nedal. Taky jeho výkonnost nebyla na divizní úroveň. Ale na druhou stranu jsem výkonnostně stejné hráče vytáhl a hráli v základu. To už nikomu samozřejmě nevadilo, hlavně že to nebyl můj syn. Když chce někdo kritizovat, tak se musí postavit za svůj názor a nebát se podepsat.
Okolnosti vás nutily ve druhé polovině sezóny poměrně často si vypomáhat s hráči z juniorky. Je tam hráčská kvalita schopná zacelit ztráty při výpomoci u Áčka? Fungovala spolupráce na dobré úrovni?
S juniorkou a panem Kocourkem jsem vycházel velmi dobře, i když i on to měl velmi těžké a složité. Kluci v juniorce by měli mít snahu dostat se do A mužstva, ale když netrénují nebo jen velmi málo, těžko mohou zvyšovat konkurenci. Co se týká lidí, kteří nám pomohli v A týmu, byli to hráči, kteří měli chuť do hry, bojovnost, odvahu (Zabloudil, Máca, Papež, Starý). Chci jim touto cestou poděkovat.
Závěr jste pod velkým tlakem zvládli na jedničku. Co se tak podstatného změnilo, že nastal takový herní progres?
Hlavně jsme chtěli dokázat, že fotbal hrát umíme, a to se snad ke konci potvrdilo. Byla to jen větší herní krize. V první řadě jsem nabádal mladší kluky, že oni budou tu divizi hrát. Samozřejmě starší hráči to tentokrát vzali na sebe.
V klubu působíte ať jako hráč či trenér 25 let. Po skončení hráčské kariéry jste prošel na pozici trenéra od nejmladšího potěru až k prvnímu týmu mužů. Hodláte v Pelhřimově dále působit nebo si chcete od fotbalu po těch dlouhých letech trochu odpočinout?
Chci si odpočinout od prostředí, lidí v klubu a potom se uvidí, co bude dál.
Nemáte v souvislosti s vaší rezignací nějakou nabídku od jiných oddílů. Lecos se už v kuolárech proslýchá, spekulace jen bují. Platí že..na každém šprochu pravdy je trochu… i v tomto případě?
V době, kdy Vám odpovídám na dané otázky, tak jsem žádnou konkrétní nabídku nedostal.
V krátké rekapitulaci vám nyní připomenu, že za více jak tři roky máte odkoučováno na pelhřimovské lavičce divizních mužů 96 mistrovských zápasů, včetně dvou později anulovaných s bilancí 40 – 23 – 33 a celkovým skórem 141 : 128 branek. To si myslím, že je třeba velmi ocenit. Potvrzuje to i konenčné umístění v tabulce: v nováčkovské sezóně 10. místo, pak 3, 9 a 6. pozice. Pro vaše následovníky je zápasová statistika hodně vysoko. Uvažoval jste za tu dobu, že s tím někdy praštíte?
Za tu dobu co jsem trénoval divizi mužů, tak samozřejmě přišly určité slabší chvilky, když v zápasech se nedařilo, tak myšlenka na odchod někdy v hlavě vytanula. Nakonec ale převládla myšlenka něco dokázat, touha vyhrát, nevzdat se a pracovat s mladými hráči.
Nevídanou sérii nezdarů a úspěchů předváděli vaši svěřenci v sezóně 2011-12. Nejlepší tým na hřištích soupeřů (29 b.), nejhorší doma (12 b.), pouhá dvě vítězství. Ještě pro úplnost připomenu, že rok před tím venku také byl Pelhřimov nejlepší (23 b.) Jaké máte s odstupem času pro to vysvětlení? Taktika hry, typy hráčů nebo ještě něco jiného?
V době kdy jsem přišel k týmu, tak převládala zkušenost některých hráčů a defenzivně jsme byli velmi silní, proto jsme venku uhráli tolik bodů. Po omlazení hráčského kádru se malinko zhoršila defenzivní činnost, ale zato jsme se snažili hrát více ofenzivně a technicky z důvodu kvality a schopností hráčů.
V sezóně 2010/2011 skončil Pelhřimov pouhý bod od postupu, na jaře v divizi přímo exceloval. Jaký kousíček štěstí tenkrát chyběl k diviznímu titulu?
Sice jsme byli bod od MSFL, ale postup by byl velký skok, jak výkonnostní, tak finanční. V té době nebyl oddíl připravený na doplnění kádru a hlavně by musely do klubu přijít větší finanční prostředky.
Zkuste zalovit v paměti, na které hráče budete nejvíce vzpomínat a můžete vyjmenovat za tu dobu ideální jedenáctku?
Nechci nikoho urazit nebo někoho opomenout, možná by to byly dvě jedenáctky. Nebudu vyzdvihovat jednotlivé hráče, síla je především v celém týmu. Uvedu, že mám rád hráče, kteří jsou charakterově silní, bojovní, otevření, féroví a hlavně, kteří chtějí něco dokázat, jak pro klub, tak pro sebe samotného.
Před posledním kolem jara klub oficiálně oznámil, že na vlastní žádost končíte. Jaké motivy Vás k tomu vedly a kdy jste se o rezignaci definitvně rozhodl? Odchází se Vám s lehkým srdcem?
S lehkým srdcem se mi neodchází. Přeci jen 10 let jako hráč a 15 let na trenérské pozici v jednom klubu je dlouhá doba. Vzpomínky jak dobré, tak špatné ve mě zůstanou, ale vždy budou převládat ty dobré. O mém rozhodnutí jsem uvažoval již během zimní přípravy a definitivně jsem se rozhodnul v průběhu jara. Myslím si, že tým potřebuje nový impuls, nějakou změnu.
Leoš Mitas zažije s Pelhřimovem, tak jako Vy, trenérskou divizní premiéru. Zatím sbíral zkušenosti v krajském přeboru. Jakou nejdůležitější radu pošlete na dálku svému nástupci a na co si má dát nejvíce pozor?
Nechci mu nějak radit či mu přes média něco vzkazovat. Každý trenér má svou filozofii, které věří, své metody práce. S tím pracuje a předává to ve prospěch mužstva. Přeji mu v novém působišti hodně štěstí a radosti z fotbalu.
Závěrem mi dovolte, abych Vám jménem vedení FK Pelhřimov, jménem hráčů, fanoušků a jménem svým poděkoval za odvedenou práci a popřál do dalšího života, ať osobního nebo fotbalového, co nejvíce úspěchů.
I já bych chtěl poděkovat všem, kteří se mnou za ta léta spolupracovali.
Připravil: Luboš Novák